2. kolo Dolní Břežany - Slapy 7:2

31.08.2010 10:00

Po zpackaném prvním kole na hřišti Jesenice B bylo co napravovat, ale přístup hráčů k utkání a tréninkům v týdnu tomu úplně neodpovídal. V úterý bylo na tréninku osm lidí a ve čtvrtek deset. Hodinu před utkáním, kdy byl sraz, nás bylo na hřišti dost tak možná na tým hanspaulské ligy. Máme několik zraněných, další jsou na dovolené a někteří bohužel v práci (od čeho je slovo Neděle??? J). Fotbal nás neživí, ale i přesto, nebo snad právě proto, bychom k němu měli přistupovat trochu zodpovědněji. Pokud tedy vím dopředu, že zápas nestíhám, nebo dorazím na sraz o něco později, tak snad není problém poslat trenérovi sms! Nakonec se nás sešlo třináct a kromě soupeře dorazila i sympatická slečna/paní rozhodčí. Utkání tedy mohlo začít.

Tonda takticky prohrál los a tak jsme kromě vytoužené strany (poněvadž soupeř netušil, že se u nás musí začínat do kopce J) měli i balón. Začali jsme poměrně dobře, celkem kvalitní, kombinační hrou po zemi, což neslo ovoce v podobě prvních náznaků šancí. Netrvalo dlouho a přišla i branka. Poté, co Zdeněk krásně prostrčil mezi dvěma obránci balón na nabíhajícího Patrika, se náš „rychlík“ ocitl v celkem slibné pozici, ale jak je mu vlastní, celou akci ještě vyšperkoval přihrávkou na volné Kuře, které se nacházelo v prostoru penaltového puntíku. Obránci mu dali dost času i prostoru, aby si přihrávku zpracovalo, zamířilo a vstřelilo první gól zápasu (1:0). I po vstřelené brance jsme hráli poměrně aktivně a vytvořili si další příležitosti. Zdeněk v akrobatické pozici pálil bohužel jen do rukavic brankáře, Patrik sám před gólmanem netrefil branku a stejně tak Kuře po Honzou Saidlem pohotově rozehrané standartní situaci. Šance ovšem měl i soupeř, chvílemi to vypadalo, že chce naše obrana soupeřit s obranou hostů v tom, kdo dá útočníkům více prostoru. Jednu z takových šancí mladé mužstvo Slapů dokázalo proměnit a bylo to 1:1. Netrvalo však dlouho a po faulu na Rosťu Klímu se kopala penalta. Nechápu, čemu se soupeř tak divil, ale důležité bylo, že slečna/paní rozhodčí penaltu odpískala a Honza Saidl ji s přehledem proměnil (2:1). O chvíli později se náš hrající kouč trefil podruhé. Kromě dostatku prostoru dostal na hranici vápna i loptu a poslal ji prudce do šibenice (3:1). Do konce poločasu se téměř nic zajímavého neodehrálo.

Do druhé půle jsme nastoupili s cílem v klidu zápas dohrát a celkem dlouho se to i dařilo. Zdeněk dokonce přidal čtvrtou branku, když s klidem uklidil balón ke vzdálenější tyči po pěkné přihrávce od Honzy Saidla. Jenže po jednom ze soubojů se strhla hromadná mela, ve které mělo pár hráčů, domácích i hostů, blikanec, za který by se nemusel stydět ani Tomáš Řepka. Vše se obešlo bez červené karty a po pár minutách a několika ostrých faulech se naštěstí obě mužstva uklidnila. V 78. minutě soupeř snížil na 4:2 a mně proběhlo hlavou, že už jsme dokázali promrhat i nadějnější výsledky. Naštěstí šlo o zbytečné obavy. Na hřišti už byl totiž náš nejlepší sniper minulé sezóny - Peťan a začal úřadovat. Po přihrávce Patrika před prázdnou branku Kuře odmítlo druhý gól a balón poslalo do břevna, Petr byl naštěstí na správném místě a kamarádovu chybu napravil (5:2). Po pár minutách se náš vlasatý kanonýr uvolnil na hranici šestnáctky a levačkou přesně zakončil (6:2).  Vrcholem zmaru (z pohledu soupeře) byla situace v poslední minutě, kdy hostující gólman srazil balón po centru Honzy Saidla přímo Kuřeti na nohu a to už nemohlo mít jednodušší pozici (7:2). Okamžitě po rozehrávce byl zápas ukončen a s klidem a již bez emocí jsme se odebrali do kabin.

I druhý poločas přinesl několik spálených šancí z naší strany. Kožich se ocitl zcela sám před gólmanem a byl situací tak zaskočen, že si pravděpodobně udělal na trenýrkách hnědý proužek a balón poslal s klidem mimo branku. Kuře zase obralo o míč stopera, obešlo i brankáře, ale ve chvíli, kdy stačilo poslat balón do branky, již nebylo dostatečně důrazné a trefilo dobíhajícího obránce. Naštěstí nás tyto neproměněné šance nemusely mrzet, protože sedm jiných se podařilo dotáhnout do konce. Tři body tak zůstaly doma a můžeme tak být relativně spokojeni. Je ale nutné si přiznat, že soupeř neměl kvalitu podobnou té, na kterou jsme narazili v Jesenici!

Příští neděli jedeme do Hvozdnice, kde se střetneme s místním „béčkem“, kterému jsme na jaře nasázeli deset branek, kéž by se to povedlo znova.

Sestava: Pavel Makovský – Honza Hruška (46. Honza Kožíšek), Dan Sochor, Michal Panáček (cca 60. Petr Grubner), Rosťa Kotas – Tonda Lidman, Honza Saidl, Patrik Vrabec, Rosťa Klíma – Zdeněk Chaloupka ml., Štěpán Haifler

Střídání: Honza Kožíšek, Petr Grubner

Střelci: Štěpán Haifler 2x, Honza Saidl 2x, Petr Grubner 2x, Zdeněk Chaloupka

Autor: Kuře

 

Jak viděl zápas soupeř?

staženo z webu TJ Sokol Slapy

Utkání, za řízení rozhodčí Zubkové, začalo s mírným, pětiminutovým zpožděním.Stejně jako v minulém kole, jsme začali aktivně s útočnou hrou, čemuž nám v prvním poločase napomáhal i směr hry – z kopce. Bohužel, již z prvního protiútoku hráči Břežan dokázali skórovat, kdy po krásné kombinaci na jeden dotek přes naši nekoncentrovanou obranu, vstřelili úvodní gól zápasu – 1:0, (5 min). Slapští se nedali zlomit, pokračovali v aktivitě a po povedené kombinaci na levé straně a nepovedené střele Jardy Hájka se k míči dostal nepokrytý Luboš Chroust ml. a skluzem uklidil míč k pravé tyči soupeřovy branky. 1:1, (18. min).Hra pokračovala částí několika minut, kdy slapské akce většinou končily nepřesným nákopem na nevýrazné útočné hráče s následnou ztrátou míče a rychlým protiútokem domácích. Při jednom z nich fauloval Jakub Laštovka ve vápně pronikajícího útočníka domácích a z nařízené penalty jsme inkasovali gól na 2:1, (30.min).Zde se opět ukázala nevyzrálost některých našich hráčů, a bohužel, i těch věkem nejzkušenějších. Místo toho, aby se soustředili na hru a pokračovali v aktivní hře se snahou o vyrovnání, nechali se „rozhodit“ v jejich očích sporným verdiktem rozhodčí. Následovalo, co většinou následuje – gól na 3:1 pohotovou střelou po odraženém míči z hranice vápna (35. min).

    Zde je, alespoň podle mého názoru, nejslabší článek naší hry – psychická nevyrovnanost pramenící z pocitu ukřivděnosti a snaha hledat chybu někde jinde než u sebe (hřiště, rozhodčí, hráči soupeře a mohl bych ještě pokračovat…). Zbytečné góly, které takto inkasujeme, nás sráží a ničí pracně budovanou snahu o kombinační útočný fotbal. Pokud chceme pomýšlet na lepší výsledky, pak musíme začít právě tady – sami u sebe (včetně funkcionářů). Přestaňme se litovat a vymlouvat. Co rozhodčí pískne, to nezmění. Nechme si kecy (nemají cenu), které nás jenom rozptylují a poškozují a koncentrujme se plně na hru.Zbytek poločasu dohrán bez vážnějších příležitostí na obou stranách.

    Do druhého poločasu nastoupili hráči Slap se snahou zkorigovat výsledek. Snaha byla podpořena vystřídáním nevýrazného a v rozehrávce chybujícího Tomáše Čeledy Petrem Vohralíkem (55. min) a přeskupením záložní řady. Bohužel, přes velkou šanci Pavla Peška, kterému zápas také vůbec nevyšel podle naších a asi ani podle jeho představ, se nám skórovat nepodařilo. Opět došlo k vystřídání, právě Pavla nahradil Martin Šmíd (62. min), který se postavil na levou stranu zálohy a do útoku se vysunul Jarda Hájek. Ani to nám ale nepomohlo a v 64. min jsme inkasovali počtvrté 4:1.Za tohoto, v podstatě rozhodnutého stavu, dostal šanci nový slapský hráč, Bohumil (Bob) Kotěšovský. Nahradil ne zrovna jistého Láďu Matouška na pozici stopera. Bob k nám přišel právě proto, aby byl alternativou k Láďovi v případě jeho absencí z důvodů pracovních povinností.V rozmezí 74-76 min. jsme se přece jenom dostali do dvou, dá se říct stoprocentních příležitostí. Nejprve Martin Šmíd nedokázal nadvakrát dorazit z deseti metrů míč do soupeřovy branky a v zápětí své sólo neproměnil ve svůj druhý gól Luboš Chroust ml. Slabší koncentraci domácích v této fázi zápasu využil až Honza Chroust, jenž po krásné individuální akci z levé strany prostřelil domácího brankáře 4:2 (78.min). Škoda, proměnit i předcházející šance mohl se zápas vyvinout úplně jiným směrem.To, jak se proměňují šance, nám názorně předvedl soupeř v posledních deseti minutách zápasu. Předcházela tomu obligátní strkanice a hádky se soupeřem a rozhodčí. Během nich došlo u soupeře ke střídání a právě čerstvý střídající hráč představoval pro naše bránící hráče velké nebezpečí, které skončilo třemi góly od 87. do 90. minuty. Nutno říct, že se na gólech výrazně podílel i náš nejistý gólman Tomáš Müller.

Celý článek včetně hodnocení si můžete přečíst zde.

Zpět